Příběh o gen.Giraudovi je pozvánkou na výlet z Bad Schandau resp.z Gohrische na Königstein a zpět.
Výlet doporučuji absolvovat z obce Gohrisch, kde lze najít bezplatné parkoviště a odtud se vydat na hrad Königstein.Cesta gen.Girauda vedla přes Dolní Žleb,Čertovu Vodu, Přípeř a Děčín, k městě na Rýnu Strasbourgu, pak do Ženevy k Ženevskému jezeru, odtud k břehům Středozemního moře do Le Lavandou, a nakonec – pod hladinou moře – britskou ponorkou až do Casablanky.
Příběh muže, který mohl stát vedle velikánů II.světové války jako byli de Gaulle, Montgomery,Patton, Rokosovskij, Žukov…nestalo se tak…více v kapitole gen.Giraud

Při hledání informací a důkazů, že atentát na Heydricha byl spáchán za spolupráce s Abwehrem, byly nalezeny nové faktické údaje k válečné továrně v Rabštejně (krycí název Zeichstein).

Při pročítání výpovědí v norimberském procesu, je možné narazit na výpověď Xavera Dorsche, který vypovídá jako svědek proti gen. Milchovi. Dorsch byl s Milchem členem Jägerstabu, a Hitlerem byl pověřen vybudováním 6 podzemních leteckých továren. Göring, jemuž patřila továrna v Rabštejně, mu k tomuto účelu předal celý svůj stavební aparát Luftwaffe. 9.května 1944 Dorch Hitlerovi referoval, kde všude mají být tyto továrny postaveny. Hitler naléhal a v zápisu z porady se uvádí: “přesto vůdce prosí, aby se pokusilo zřídit tento závod v podstatě bezpečnější oblasti, jmenovitě v protektorátu“

Dorch v Norimberku ve svědecké výpovědi proti Milchovi říká: jedna z těchto velkých továren měla být vybudována severně od Prahy. Bylo dodáno strojní zařízení a zřízena vnitřní kolejová doprava, k opravdovému rozběhu výroby, podle mých vědomostí již nedošlo.

Další zajímavou informací jsou fota a tvrzení plk.Růžičky o raketové experimentální stanici v okolí Děčína, kterou armáda nemůže do současné doby určit – fota není možné zveřejnit

Třetí neméně zajímavou informací je, že firma Simpelkamp, od které byl lis 2000 tun, se v poválečné době věnuje demontáži jaderných elektráren, výrobu kontejnerů na převoz jaderného odpadu a lisů na díly pro letecký průmysl.

Lipová je zatím mnohými neobjevená…, ale to je jen otázka času, kdy zde šlápnete na brzdu nebo vystoupíte z vláčku, nebudete chtít věřit kolik je tu zajímavostí, cest, cestiček, rybníků, alejí…

Napoleon nikdy nechtěl do Čech vstoupit, natož se svou armádou. Věděl, že Čechy byly pro každou armádu pastí, Chlumec byl toho důkazem. Přesto byl nucen do Čech vstoupit a to právě u nás na Děčínsku. Jednou s armádou, dvakrát jen s doprovodem. Proto jsem připravil 4 chronologické kapitoly o muži, který přinášel řád, zákonnost, vzdělání, pokrok, naději pro lepší život. Prostý lid, na rozdíl od šlechty a církevních hodnostářů, Napoleona na svém území vítal – nejinak to bylo i na území Čech.

Ve dvou exemplářích se zachovalo pojednání o pobytu francouzských vojsk na Rumburku z r.1813, které popsal na 82 stranách rumburský radní Melzer Ludwig.

Kapitola Cesty Srbskou Kamenicí Vás zavede do řady známých, ale pro někoho i neznámých míst…objevujte, hledejte, pokochejte se tou nádherou….

Píše se rok 1813 a Napoleon není stále poražen…naopak, nadále vítězí …i před dvěma dny v Bitvě u Drážďan s nimi zamete, ale to bylo v pátek 27.srpna….ale dnes je už pondělí, první den nového týdne. Je 30.08.1813 a Vandamme je v Chlumci, na panství děčínských Thunů, zajat ruskými vojáky. Chcete se dozvědět víc, jak se to všechno stalo a co bylo příčinou prohrané bitvy ?… tak si otevřete kapitolu gen.Kleist – je to zároveň pozvánka na podzimní toulání v krásném prostředí Krušných hor…pár kilometrů od Děčína… nebo to necháte na běžky…?

Kapitola Pevnostní opevnění v chronologickém uspořádání a s novými informacemi se pokouší obhájit tvrzení, že vojáci jsou od toho, aby svůj národ bránili před nepřítelem. Musíme si přiznat, že československá armáda – své občany – vždy zradila. Posledními vojáky, kteří si plnili svou povinnost vůči národu byli LEGIONÁŘI – v bitvách ve Slezsku a na Slovensku. Byl to právě prezident Beneš, co zlomil českému národu páteř…úředníček, poskok Francouzů, Britů, Vatikánu, ale i Rusů. Jestliže si ještě někteří z vás myslí, že vznik Československa byl především jeho zásluhou, tak je na omylu.

Jasně, „říkaj to v televizi a na internetu“, Masaryk to byl. Ano, Velký Čech Masaryk, ten který se v Pirně, Bad Schandau a Drážďanech, když naši kluci rukovali do R-U armády, obdivoval těm německým klukům, jak jdou odhodlaně a spořádaně bránit jeho císařství. Taková je skutečnost! Na začátku Velké války, Velký Čech Masaryk, neměl ani Ahnung o samostatném Česku.

Atˇchceme nebo nechceme si to přiznat, tak jím byl vědec, voják, člověk s přirozeným šarmem, Rastislav Štefánik. Právě On se významně zasloužil o vznik Československa. On byl „otcem“ legií v Rusku, Francii a v Itálii – On navštěvoval státníky a jednal s nimi o jejich vzniku, až po něm se do Ruska odvážil Masaryk. Že se s Benešem neměli rádi, to dnes není žádným tajemstvím – havárie jeho letadla je dodnes plná pochybností. Beneš, ale až ke konci války, navštívil naše vojáky v italských zajateckých táborech – ani nebyl schopen zajistit formální seznamy našich zajatých vojáků pro italské ministerstvo obrany, natož aby tam zlegalizovat italské legie…

Vznik legií byl „esem“ pro vyjednávání o nově vzniklém státu. Bez téhle karty by se ve Versailles Masaryk s Benešem nemohli ani přiblížit k jednacímu stolu…  

Jak v Dolním Žlebu plynuly dny, měsíce, roky….

Útvary Wehrmachtu, které obsazovaly Děčínsko jsou uvedeny v kapitole Děčín 1938 generalitu doprovázela i vůdcova sestra Angela Hammitzsch, roz. Hitlerová. Přijela v jednom autě spolu se saským Gaulaiterem Mutschmannem, byli sousedé. Bydleli v jedné ulici na Comeniusstrasse, ona v domě čp.61 a on v čp.32. Při zpáteční cestě do Drážďan se zastavili na Sněžníku, kde se ve Schweizerhofu  u p.A.Tritschela vyptávala, zda neví o větším domě, který by zde nebyl na prodej…v r.1937 prodala, se svým druhým manželem, dům v Radebeulu a přestěhovali se do Drážďan.