Letecká havárie vojenského transportního letadla Ju52/3m ve Stříbrných stěnách ve Hřensku v r.1945, je i po tolika letech, plná nejasností – postupem času došlo k nalezení nových doplňujících informací, které jsou uvedeny v této nové kapitole

Užíváme si života a ani v nejmenším si nevzpomeneme na odvážné ženy a muže z Děčína. Na Hrdiny. Mnozí z nich odešli po okupaci země ve velmi mladém věku, byli to ještě děvčata a chlapci. S velkou odvahou se dokázali postavit německému zvěrstvu. Bohužel už mezi námi nejsou. Nemáme se koho zeptat, nemůžeme slyšet jejich vyprávění…nestáli jsme o to…byli jsme posraní, když je u nás doma komunisté zavírali, mučili a zabíjeli…

Dnes už je málo kdo zná, jsou zapomenuti. Většina z nás o nich nechce ani nic slyšet…

A když náhodou, nějakým okamžikem, nám je vnější svět připomene, nemůžeme si na ně, na Hrdiny, vzpomenout. Nikdo nám je nepřipomíná. Ani porevoluční garnitura o to nestojí, co kdyby se z nich staly mravní osobnosti. Osobnostmi chtějí být oni, političtí poserové, kteří plkají a hrabou, nevidí dál, než do své kapsy u kabátu a raději vítají Clary-Aldringeny a Thuny.

V Děčíně opravdu žili odvážní muži a ženy, kteří bojovali na Východní a na Západní frontě proti, po staletí, agresivnímu Němci.

Pomozte mně se dozvědět víc o těchto odvážných mužích a ženách z Děčínska. Rozšiřme seznam jejich jmen, která nám umožní, do jisté míry, se tak za ně schovat a v koutku duše se stydět, za ta naše hrdinství. Současně tak dát i ostatním okolním národům vědět, že i Češi také mají své hrdiny …a nejenom české kašpary v uniformách.

V kapitole Sněžník je přidaný nový, v pořadí již třetí, Zelený cyclocrossový okruh na Sněžníku…    přeji všem odvážným klukům hodně zimní zábavy na kole…carlo   

Důstojnici, piloti SSSR, Grigorjev, Polunovskij, Wolynkin, Bytjukov, Kurasov a Podlesnyj – odvážlivci, kteří dokázali po týdnu uprchnout ze zajateckého tábora v Rabštejně. Někteří byli chyceni už v Ústí nad Labem a popraveni. A ti co přežili německé lágry, se po válce ocitli v sovětských komunistických lágrech …a z těch už nebylo útěku… viz kapitola Rabštejn

Známé i neznámé informace k neoficiálnímu 717.výročí obce

Abyste lépe pochopili poválečné kroky v ČSR a nenechávali si vnucovat nesmyslné tlachání „rádobyhistoriků“, musíte se seznámit s mezinárodní smlouvou mezi exilovou vládou Ed. Beneše a Stalinem ze dne 08.05.44 o organizaci vojenské správy na území Československa osvobozeného Rudou armádou – už rok před koncem války nás Beneš prodal za teplé místečko na Hradčanech…

nová kapitola Schörner…

Na světě jsou známá pouze dvě místa, kde lze vidět torza proslulého letounu Me323 v Německu a v České republice. Poslední objev je ve Středozemním moři, ale zatím se ani po 4 letech nepodařilo nic co je pod hladinou vyzvednout.

Největší bitva na území Čech byla v r.1813 v Chlumci, který patřil v té době k děčínskému panství hraběte Thuna. Děčínský hrabě byl vojákem, který bojoval v r.1809 proti Napoleonovi v bitvě u Wagramu.

Bitva menšími šarvátkami zasáhla i obce Sněžník, Rájec, Tisá i Ostrov. Na straně Vandamma padlo 11 000 vojáků a 10 000 padlo do zajetí. Spojencům padlo 9 300 vojáků z toho 7 000 Rusů. Při hledání vyšších důstojníků, kteří bojovali na straně Napoleona jsem narazil na pozoruhodný příběh gen. d´Esclevina, který vám zde předkládám…